Datum: 27.03.2012
Vložil: anna
Titulek: rada
V naši obci se neustále objevuji anonymní udání téměř na všechny živnostniky a nejen na ně. Otravuje nám to nepředstavitelně život. Vím že zákon je takový, že co vyšleš to se vrátí, ale konec je zatím v nedohlednu. Prosím paní Konchedras, je nějaká pomoc nebo vy vidíte že to někdy přestane a začneme zase klidně žít?
Odpovědět
Datum: 10.03.2012
Vložil: Ondřej
Titulek: můj život
Dobrý den, milá paní Konchedras. Chtěl bych se Vás zeptat na pár věcí. Řeším toho více, ale to co mě teď "trápí" nejvíce, je to, že si poslední dobou ( a už asi dlouho, možná i pár let) v podstatě vůbec neumím užívat života. Jako kdybych svůj život nežil, ale přežíval, a to každý svůj den. Mám pocit, že prostě nevím jak si člověk může života užívat a cítím v sobě prázdnotu. Pravidelně chodím k paní léčitelce (k paní kyvadlářce), kde toho řešíme mnoho a i na tohle mě upozornila, ale do detailů jsem se na to neptal, což jsem asi probrat měl. Jde hlavně o to, že až mi bude kolem padesáti a budu vzpomínat na své mládí, budou to "prázdné vzpomínky" (teď je mi 18). Další takový "problém" je, že se v sobě v podstatě vůbec nevyznám- jako kdybych ani nevěděl kdo vlastně jsem- a mám v mysli docela nepořádek. Četl jsem mnoho knih, jako je Moc podvědomí, Miluj svůj život, The Secret (Tajemství)- to mám i jako film- teď už raději nic nového nečtu, protože všude je to vysvětlováno z jiného pohledu a pak mám v mysli akorát nepořádek. Od paní kyvadlářky mám nějaké úkoly, co je třeba trénovat (Užívat si života, žít přítomností, být více sám sebou...), i když jsem se o to snažil tak mám pořád pocit že nevím přesně jak to správné "trénovat", takže se chvíli snažím o jedno, pak o druhé, pak si zase sám dám jinej úkol a takhle teď přeskakuji. Možná že vím z čeho tohle pramení: Protože si neumím užívat života, mám moc času sám na sebe a to ve spojení s mou myslí neni moc dobrý ( myslím převážně negativně), takže mě dost často (skoro pořád) obklopují myšlenky se strachem že nemohu najít východisko ven, že toto nezvládnu atd...i když se snažím myslet pozitivně, mám pocit že se o pozitivní myšlení snažit nemohu pokud budu mít spoustu času sám na sebe, protože od těch negativních myšlenek nedokážu odpoutat pozornost k něčemu jinému- nemám v podstatě k čemu. K paní kyvadlářce jdu až za dlouho, proto sem píši skoro vše- tedy to, co bych chtěl vyřešit teď. Podle mě je vše jen záležitost mé mysli, protože v ní mam hodně negativa a strachu, ale jednou se mi opravdu podařilo, asi na půl hodiny, žít plně v přítomnosti- a to jsem se najednou cítil skvěle, jako bych dostal na vše novou sílu a silně jsem cítil že je vše v pořádku a dokonce jsem se divil, proč se pořád kuli něčemu strachuju. K tomu užívání si života: jedině mě napadlo že bych začal postupně něco dělat, třeba chodit na kroužek modelářů, kam chodí i jeden muj kamarád a takhle postupně pomalu zkoušet. Když se pokusím celý článek shrnout, zajímalo by mě jak se naučit si života více vážit a užívat a co bych teď momentálně měl dělat, o co bych se měl snažit abych šel ve svůj prospěch. Mám třeba strach, že to nezvládnu, ale když se otočím do minulosti tak vidím, že pokroky ve skutečnosti dělám, paní kyvadlářka mi také řekla, že v tomhle a v tomhle už jsem uspěl... i přesto je moje negativní mysl silnější a naplňuje mě strachem, jako kdybych věřil spíše v to, že žádné úspěchy nedělám- i když je dělám, ale jsem zvyklej myslet negativně takže vidím spíše opak a to ostatní jako bych přehlížel. Mějte se hezky a předem děkuji za odpověď ...psal jsem Vám včera ještě jeden dotaz, ale nepsal jsem ho sem, napsal jsem ho do kategorie "Napište nám" než jsem si všiml této online poradny. To přišlo taky Vám?
Odpovědět
Datum: 13.03.2012
Vložil: Konchedras
Titulek: Re: můj život
Milý Ondřeji,
ano, dotaz mi došel. Jakmile budu moci, odpovím na všechny Vaše dotazy.
Mějte hezké dny.
K.
Odpovědět
Datum: 26.12.2011
Vložil: IVANA
Titulek: DCERA
VÁŽENÁ KONCHEDRAS ,PROSÍM VÁS O RADU PRO MOJI DCERU,MÁ NEUVĚŘITELNĚ ŽÁRLIVÉHO MANŽELA,KTERÝ JI PSYCHICKY DEPTÁ.NEVÍM JAK JÍ MÁM POMOCI,SAMA BY SE NEJRADĚJI ROZVEDLA A MĚLA KLID,ALE NENÍ TO TAK JEDNODUCHÉ.NEDÁVNO DOSTAVĚLI DŮM,MAJÍ DVĚ DĚTI KTERE HO MAJÍ HODNĚ RÁDY.ON JE PRACOVITÝ A O DĚTI SE STARÁ,ALE K DCEŘI SE CHOVÁ OPRAVDU ŠKAREDĚ.UŽ JSEM S NÍM ZKOUŠELA PROMLUVIT A BÝT NESTRANNÁ,ALE U NĚHO TO NEJDE PROTOŽE PŘETÁČÍ SKUTEČNOSTI A VYMÝŠLÍ SI NEPRAVDY JSEM Z TOHO OPRAVDU MOC SMUTNÁ,MĚLA JSEM HO RÁDA ,ALE TED MÁM POCIT ŽE HO ZAČÍNÁM NENÁVIDĚT .PROSÍM O RADU ,DĚKUJI IVANA
Odpovědět
